Krásných a třpytivých 18 let.

4. ledna 2011 v 19:01 | Karel Rakušan |  Zamyšlení
.........Kéž, kdybychom dokázali si v následujícím životě udržet onu nádhernou volnost a svobodu, kterou nám ono mládí nabízí. Říká se, že dívky dorostou a zmoudří, ale kluci zůstanou dětmi až do smrti nebo aspoň do té fyzické smrti a i to je polemické a diskutovatelné. Je vůbec oněch 18 let, které tak rádi slavíme skutečných 18? Není to pouhá vstupenka pro lidsky pozemskou volnost. Někde to je 18, jinde nebo za starých časů to bylo 21 let. Je to pouhých 18 pro fyzické tělo, ale co pro to cennější duševní nebo duchovno. Není pravdou, že mnohdy ve 22 nebo v 25 letech jsme bytostně odkázáni na své rodiče a potřebujeme možná více té pravé pomoci, než když jsme oněmi dětmi, u kterých se životní názory teprve klubou z pomyslné skořápky.

Myslím si, že ve většině případů je každému z nás těch pomyslných 18 let daleko později než v den svých 18. narozenin.

O letošních vánocích jsem měl velkou touhu si popovídat s někým o hodně starším, než jsem já a měl jsem k tomu opravdu skvělou příležitost.
Povídání bylo sice naslouchání, ale přece v záplavě mnohdy opakujících se myšlenek, jsem si uvědomil jediné. To jediné, které jsem od naší babi slyšel několikrát. "Nemám nic, ale poslední rok se mi vše vrací do hlavy". Skutečně ta osoba nemá nic, ani obydlí, které přepsala na svého syna, ale jedno se ji stále a stále vrací. Zkušenost, poznání, vzpomínky na prožitý život, který nedokáže smyslně zformulovat do souvislých a srozumitelných slov, ale v hlouby duše, asi ví, o čem mluví a co si uvědomuje.

Naše babi

Ono naslouchání té 95tileté naší babi bylo pro mě letos tím nejsilnějším vánočním zážitkem. Když jsem četl jednu krásnou větu v krátké polemice o tom, co se stane, když je někomu právě 18 let (Od osmnáctin se toho v mém životě docela dost změnilo. zde více), uvědomil jsem si jednu hlubokou souvislost mezi touto myšlenkou a oným přechodem, který si začínáme uvědomovat mnohdy až na konci života. "Od té doby co mi bylo 18 = Od té doby co můj pozemský život skončí" se pro mě možná duchovně mnohé změní.

Není to od těch 18tin, ale od začátku našeho života, který není žádnou samozřejmostí nýbrž darem, který se v den naší smrti promění v opravdovou jízdu a volnost, třebas s takovým krásným pocitem jako právě z nepatrného procenta zakoušeném v den svých 18 narozenin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
  • Narodili jsme se jako originál,
  • tak se prosím nechovejme jako kopie,

  • Život je pro nás tím nejcennějším darem,
  • tak ho neberme jako samozřejmost.