Co teď a co potom

2. února 2012 v 8:29 | Karel Rakušan |  Zamyšlení
Co teď a co potom
Pokud si tuto otázku hned poprvé položí člověk, který se náhle dostane do situace, s kterou si neví rady, nebo ve které se ve svém životě ocitne poprvé, je na dobré cestě, aby se nezbláznil. Jinak řečenou vyšlápnuto tím správným směrem a měl by být vděčný za to, nejen že si prvotní chvíli tuto otázku položil, ale i za to, že jeho prvotní reakce nebylo holé zoufalství typů: - Já se zblázním, já už nemůžu, a podobně.

Holé zoufalství je pro každého z nás na jednu stranu tím nejkrajnějším způsobem, do kterého se v dnešní době obchodní a lidské rivality dostaneme, ani nevíme jak, ale je to zároveň ta nejslabší lidská vlastnost, která je tolik zneužívaná v každodenním životě. Zneužívaná, po té stránce vyvolávání strachu, pocitu nejistoty, ať mám na mysli nátlaku v zaměstnání, různé formy zneužívání. Vyvolávání strachu a zoufalství může být ale i určitou formou ukájení se nebo osobním ventilem, ne pro toho, který je do tohoto strach a zoufalství veden, ale pro toho, který u druhého, toto zoufalství vyvolává.

Vůbec se nedivím tomu, že ve stavu zoufalství a neustálému nátlaku (ať mám na mysli nátlak jakéhokoliv druhu) nevidí člověk žádnou únikovou cestu. Onen stav je natolik silný a emotivní, že cesta ven z bludného kruhu strachu je neviditelná, zakrytá haldou nepořádku (mám na mysli toho duchovního), haldou všemožných smradů, které se na oko zdají krásné a líbivé (hezké oblečení, nový auťák, nový mobilní telefon), ale pod krásným načiněným pláštěm je pěkný bordel. Kdy si ten dotyčný, který se dostal do stavu strachu a zoufalství popovídal s někým, komu vskutku důvěřuje, a o němž je přesvědčen, že jeho nejniternější tajemství, ať je sebeodpornější nevyzradí dál a bude s ním přítel soucítit? Přátelé se v dnešní době rivality těžko hledají, ale když se někdo objeví. Je to pro člověka v nouzi a beznaději onou cestičkou z bludného kruhu ven. Onen přítel nebo přítelkyně je pro něj nebo ní oným světlým bodem v nekonečné temnotě strachu, obav a zoufalství v kterém se právě ocitá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veronika Zárubová Veronika Zárubová | Web | 2. února 2012 v 9:39 | Reagovat

pěkně napsaný;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
  • Narodili jsme se jako originál,
  • tak se prosím nechovejme jako kopie,

  • Život je pro nás tím nejcennějším darem,
  • tak ho neberme jako samozřejmost.